JAMES BAY MLUVÍ „IF YOU EVER WANT TO BE IN LOVE“ + DALŠÍ [EXKLUZIVNÍ]

V tomto exkluzivním rozhovoru mluví James Bay o svém novém albu „If You Ever Want to Be in Love“, o svých hudebních vlivech a dalších.

jaká je velikost beyonce v džínách

Michelle McGahanová

Instagram: @MaiD Celebrities

Hlas Jamese Baye je ten druh, který bolí duší, naplněný až po okraj syrovými emocemi.

Pokud jste ještě neslyšeli nový singl 23letého britského zpěváka a skladatele &aposIf You Ever Want to Be in Love&apos (z jeho nového EP &aposLet It Go&apos), buďme první, kdo vám poradí, abyste si udělali uši přízeň a naslouchat. Při opakování.

Když se u nás tento dlouhovlasý hudebník nedávno zastavil, aby se setkal se štábem MaiD Celebrities, nemohli jsme odolat a nepopovídali jsme si s ním o „If You Ever Want to Be in Love“, o jeho procesu psaní písní – a jeho vlivech. Podívejte se na rozhovor níže.

Můžete nám říct příběh, který stojí za vaším posledním singlem „If You Ever Want to Be in Love“?

Je za tím příběh, ale je to kolektivně o několika různých zkušenostech a scénářích. Opravdu jsem se chtěl [odstěhovat se z domova], když mi bylo 18, a odstěhoval jsem se asi 2-3 hodiny pryč... Najednou jsem si ten pocit opravdu uvědomoval pokaždé, když jsem se vrátil domů do města, kde jsem vyrůstal. v. Když [j&apos vidím své přátele z rodného města], vždy se mluvilo o tom, že jsme všichni zpět v tomto městě - bylo to malé město. Dali jsme se dohromady a jeden z příběhů mezi tím vším je vždy, viděl jsem tu dívku, se kterou jsem se něco měl, a opravdu to nějak vyhaslo a nakonec z toho nic nebylo, protože jsme obě šly do jiného části země.“ Někteří lidé mají ten pocit, co kdyby? a ten lehký pocit lítosti, že se odstěhovali. Takže píseň tak trochu odkazuje na celou tu část vašeho života, kde odcházíte a kdykoli se vrátíte na návštěvu, jsou tu věci, které vás nutí přemýšlet Co kdybych neodešel? Jsou tam ty připomínky, možná tam stále jsou. Nebo jste se možná také vrátili na návštěvu a je to tak trochu o náhodném setkání dvou lidí, kteří začali ze stejného místa, odešli a zase se vrátili.

Byl nějaký konkrétní umělec nebo píseň, o které si myslíš, že tě opravdu přiměla vzít kytaru a začít se učit?

Byla to píseň od skupiny jménem Derek and the Dominos (ve které byl Eric Clapton) a píseň byla „Layla.“ A když mi bylo 11, slyšel jsem ten riff a přimělo mě to jít rovnou ke kytaře. Ve stejné době se YouTube zrodil na internetu, takže jsem mohl zadat jednoho chlapa a získat spoustu doporučených videí spousty dalších lidí – Jimi Hendrix, Stevie Ray Vaughan. [Pro mě] to byla kytara před textem před vokály a zpěvem a melodiemi. Takže to byl druh písně, která mě přiměla zvednout kytaru, ale hodně z té hudby mě k tomu přimělo.

Můžeš nám říct něco o svém procesu psaní písní? Říkal jsi, že kytara pro tebe byla vždycky na prvním místě, takže je to tak i teď?

Můj proces psaní písní je bolestivý. Psaní písní je skvělé. Je to spousta zábavy – když to funguje. Je to také opravdu těžké. Trochu se přistihnete, jak si třepete vlasy a trháte si vlasy, a to doslova, snažíte se rozhodnout, co je správný text, jaká je správná melodie, všechny tyhle věci. Ale z kytary to pramení hodně, pro mě na melodie… Je to všechno o tom, sednout si, něco najít a makat. Když tě něco napadne nebo tě pohne. Většinu svého života trávím doslova machrováním na kytaře. V poslední době se trochu víc motám na klavírech. Ale jo, sedím tam s kytarou a jen hraju. Celou dobu si jen házíte věci do hlavy, co se děje.

Píšu o osobních zkušenostech. Píšu o věcech, které se staly mně a lidem kolem mě, takže držte anténu nahoře a dávejte pozor, co říct. Věci, které mě ovlivnily a podobně. Spousta písniček je o osobních zkušenostech. Několik vzácných z nich je ve skutečnosti o jedné konkrétní věci... Někdy jsou spíše o pocitech vůči sérii událostí, které se staly během možná jednoho roku [a] které představují okamžik ve vašem životě. Můj proces psaní písní, a možná i spousty jiných lidí, je jen takový druh rozbíjení emocí a věcí, abych vytvořil nějakou hudbu. Je to trochu jednoduché a zároveň opravdu složité a jak vidíte, neuvěřitelně těžké to vysvětlit.

Podívejte se na video James Bay&aposs &aposIf You Ever Want to Be in Love&apos

Existuje nějaký text písně, nebo možná text písně obecně, který byste si přáli napsat?

Ano, je jich málo. Je tu hodně Joni Mitchell: Mohl bych vypít případ tebe a pořád bych byl na nohou v její písni „Case of You“ je geniální. Miluju [ty] texty. Ale pak je Bill Withers tak jednoduchý: Opři se o mě, když nejsi silný. Ten text mě pokaždé zabije. Myslím, že 'You've Got a Friend' od Carole King je jen jednou z těch nadčasových, neuvěřitelných [písní]... Ray LaMontagne ... Tam je jeho píseň s názvem 'Jolene' apos: Ocitl jsem se tváří dolů v příkopu / chlast ve vlasech a krev na mých rtech a obrázek, na kterém držíš můj obrázek v kapse mých modrých džín, je opravdu dobrý. Miluju to.

Máš nějaký oblíbený text, který jsi sám napsal?

postel značky katy perry russell

V ‚If You Ever Want to Be in Love‘ se mi docela líbí druhá sloka... A je tam píseň ‚Scars‘, kterou jsem ještě nevydal. Líbí se mi texty v těch písničkách. Nemám pocit, že bych měl nějakou konkrétní. Už se mě na to párkrát ptali a v podstatě zapomínám všechny své texty. Ale nutí mě to jít, Uh, co jsem napsal? A nikdy si nepamatuji víc než pár slov. To jsou některé obecné oblasti, na které jsem opravdu docela hrdý – spousta textů v „If You Ever Want to Be in Love“ a také v této písni „Scars“.

Dost legrační, most v ['If You Ever Want to Be in Love'], jsem na něj docela hrdý, protože jsem se chystal na ukázku té písně, myslel jsem si, že je hotová a nemá tuto sekci. a byl jsem v metru v Londýně a tak nějak jsem si celou věc vymyslel v metru. Byl jsem trochu v panice z toho, že musím jít nahrát tuhle písničku. Neměl jsem pocit, že je to hotové a má to další sekci. A nezbývalo mi nic jiného, než si pamatovat, co jsem si v hlavě vymyslel, jak nejsilněji jsem mohl. Takže ano, jsem na to hrdý.

Album, na kterém jsi pracoval, vyjde letos?

Vychází příští rok. Mezitím se budou dít další věci. Pracuji na svém prvním albu, svém debutovém albu, což je právě tato obrovská zkušenost. Tyto věci je těžké popsat jako nejšťastnější dny mého života, protože to někdy bylo tak frustrující. Musíte se rozhodnout, jak chcete tyto písně na chvíli vytesat do kamene. Byl to právě tento obrovský okamžik v mém životě, protože – na jedné straně, od mých 11 let, kdy jsem poprvé vzal do ruky kytaru… prostě jsem se zamiloval do hudby obecně, sledoval jsem a poslouchal všechny své oblíbené umělci být a stát se pro mě superhrdiny. A teď možná jdu stejnou cestou. Což snad začne vytvořením alba, které se, doufám, dotkne dřeva, podaří. Byla to docela šílená doba. Chci říct, studio je směšné. Bylo to neuvěřitelné. A zkušenosti ze spolupráce se skvělými muzikanty.

Měli jste možnost na tomto albu spolupracovat s nějakými dalšími umělci?

Chtěl jsem, abych to byl celý já. Jak jsem řekl, píšu z jakéhosi hlubokého vnitřního místa a kreslím a maluji také, takže pro umělce to byla docela osobní zkušenost sebevyjádření. Ale… také dělám album, které není pro mě. Je tak trochu pro všechny ostatní, aby si to šli poslechnout, takže to musíte v určitém okamžiku zastavit. Musíte to prostě nazvat hotovým, což je těžké.

Vaše hudba je v jiném žánru než přímočarý pop, ale posloucháte nějakou pop music? Inspirujete se tím, co je právě teď populární v rádiu?

Samozřejmě. Jsem velkým fanouškem – právě jsme mluvili o tom, že Kelisovo nové album je zabiják. Jsem velký fanoušek Beyonce. Jsem velký fanoušek Justina Timberlaka. &aposJustified&apos bylo skvělé. Nedávné album je opravdu dobré a já jsem byl obzvlášť na ‚Mirrors.‘ Jo, miluju tyhle věci. Je to úžasné. Je to jako z jiného světa. Jako velký, tak nějak bombastický, brilantní. Jako malý kluk jsem byl posedlý Michaelem Jacksonem. Jsem do všech těch věcí.

Zach Gilford a Taylor Swift

Je někdo, kdo překvapivě ovlivňuje vaši hudbu?

Michael Jackson. Vytvořil jen některé z největších momentů všech dob na jevišti. Nevím, jak to chcete nazvat, mainstreamová popová hudba nebo tak něco, ale ty nejlepší verze vás posunou. Donutí vás jít Whoa. „Man in the Mirror“ naživo v roce 1988 musel být jedním z nejlepších zážitků v pop music vůbec. Takže ano, všechny ty věci mě inspirují. Onehdy jsem na YouTube sledoval vystoupení Bruna Marse v Super Bowlu. Wow…. Je to jako velká show a je to tak profesionální. To je skvělé. Ta věc mě také inspiruje.